Adolf Loos v Brně

Adolf Loos v Brně

spoluautor:

Marek Svoboda

 

místo:

Brno - ulice Kounicova

 

soutěž:

2018

 

Inspirace

 

„Zvenku nemá dům nic prozrazovat, uvnitř nechť vyjeví celé své bohatství“ (1914)

 

Anotace / Idea / Koncept

 

Návrh se opírá o několik ideových rovin spjatých s životem a dílem architekta Adolfa Loose. Hmota pravidelného kvádru ztělesňující architektův původ z rodiny kamenosochaře je v pravidelném symetrickém rastru penetrována průřezy, jež zároveň zosobňují jeho úvodní sebeformování a následnou architektonickou tvorbu. Charakter těchto průřezů si tak v druhém plánu pohrává s dobovým paradigmatem vztahujícím se k tehdejšímu architektonickému myšlení a přístupu k navrhování, jež architekt Adolf Loos svým dílem a filosofií především v první polovině dvacátého století nabourával. Konkrétně tak relativizuje společenské nastavení a dobovou titulku z roku 1911, která karikovala jeho, na svou dobu nevídaný, návrh ze stejného roku – obchodního domu Goldman & Salatsch na Michalském náměstí ve Vídni, který dodnes stojí naproti vládnímu centru tehdejší rakousko-uherské monarchie – Hofburgu. Tento fakt měl mimo jiné za následek otevření plamenné diskuse ohledně stavu architektury na počátku minulého století.

 

Jeho osobitý styl a principy, které formoval ve svých teoretických statích, však v průběhu času obstály a hrály zásadní roli z hlediska „reformování“ architektonického myšlení tehdejší doby, čímž se z architekta Adolfa Loose stal zaběhlý architekt světového formátu. Návrh si tak z hlediska kompozičního a materiálového řešení pohrává také s významem architektových teoretických statí a dobových citátů, které volně reflektuje. Kolemjdoucí proto musí nahlédnout takzvaně „pod pokličku“, aby byl schopen pojmout význam a dílo tohoto brněnského rodáka, neboť sám Adolf Loos kdysi pravil, že „zvenku nemá dům nic prozrazovat, uvnitř však nechť vyjeví celé své bohatství“. 1

 

Kolemjdoucí prochází parkem, kde si krátí trasu díky pomyslné cestičce, která vede skrze rovnoměrně rozprostřené pole velkoformátových dlaždic, jež kopírují pravidelný modulový rastr celého návrhu. Ve středu tohoto pole, které zároveň slouží jako základna pro celou škálu aktivit, jež lze v přilehlém parku vykonávat, se kolemjdoucí přímo konfrontuje se samotným návrhem a má šanci odkrýt jeho „bohatství“. Uvnitř nalézá architektův citát, jenž lze volně interpretovat v soudobém kontextu. „Dům se musí líbit všem. Na rozdíl od uměleckého díla, které se nemusí líbit nikomu.“ 2 Návrh je opticky a osově orientován v návaznosti na nedalekou pamětní desku situovanou v předprostoru Hotelu Continental na Kounicově ulici, která stále připomíná fakt, že se v oněch místech nacházel rodný dům Adolfa Loose společně s dílnou jeho otce, kde to všechno začalo.

 

1 STARNITZ, August: Adolf Loos, nakladatelství Slovart, Köln 2004, ISBN 80-7209-613-3

 

2 STARNITZ, August: Adolf Loos, nakladatelství Slovart, Köln 2004, ISBN 80-7209-613-3

 

Kontext umístění

 

Hlavní determinantou pro umístění návrhu v kontextu řešeného území je přirozený pohyb kolemjdoucích parkem společně s optickou a osovou návazností na nedalekou pamětní desku situovanou v předprostoru Hotelu Continental. Konkrétní umístění však také počítá s faktem, že se ze samotného návrhu stává výrazný vizuální bod, na kterém spočinou oči kolemjdoucích – projíždějících rušnou Kounicovou ulicí. Z tohoto důvodu je čelní strana samotného návrhu nasměrovaná směrem do Kounicovi ulice. Vydlážděné pole, které lemuje samotný návrh, zároveň tvoří základnu pro celou škálu aktivit, jež lze v přilehlém parku vykonávat. Je nutné podotknout, že přilehlý park v sobě nese větší potenciál využití pro ony aktivity, než v současností nabízí. Vydlážděná plocha tak současně působí jako „katalyzátor“ pro hypotetickou budoucí parkovou úpravu, o které je možné uvažovat.

 

Použité materiály

 

V návaznosti na „kamenosocharšký“ rodinný původ architekta Adolfa Loose, je hmota pravidelného kvádru navržena z jednoho velkého bloku světlé modrošedé žuly (lom Jeseník nebo Mrákotín), kterou otec A. L. nejčastěji při své práci používal. Rozměry samotného vytesaného kvádru činí 2240mm x 2240mm x 2080mm. Opracovaný blok bude hlazen.

Vložená mramorová deska typu „cipollino“ odkazuje na význam častého a významného použití tohoto materiálu v architektonické tvorbě Adolfa Loose. Pohledové rozměry mramorové desky činí 1620mm x 1912mm. Vložený citát je navržen jako odlévaný z bronzu (jednotlivé znaky), lepený na kamennou desku. Výška velkých písmen činí 50mm, výška malých písmen činí 30mm.

Podstavec je navržen ze železobetonu s rozměry 1920mm x 1920mm x 160-212mm, se středovým vloženým litinovým víkem pro odtok vody. Návrh je založen na betonových základových pasech do nezámrzné hloubky. Okolí tvoří velkoformátové betonové dlaždice o půdorysném rozměru 700mm x 700mm na štěrkopískovém podsypu s rozšířenými spárami prorostlými travou, alt. stávající zpevněnou plochou.

 

Konstrukční řešení

 

Kamenný blok tvoří opracovaný jeden kus kamene, který leží vlastní tíhou na železobetonovém základu.

Vnitřní část je vyspádována do středu k litinové mříži, otvor je zaústěn do vsaku, pod mříží je ochranná síť pro zachytávání nepořádku, aby se nezanášela samotná drenáž. Plocha obsahuje i pojistné odtoky.

Údržba je možná shora nebo otvory ve stěnách.

Celý objekt bude ošetřen úpravou proti sprejům.

Mramor je chráněný „přestřešením“ žulou, aby na něj nepůsobily kyselé deště a zůstala mu stále jasná typická kresba.

Okolí vlastního objektu tvoří síť z velkoformátových betonových dlaždic, které mezi sebe nechávají vrůstat okolní trávník, v místě stávajících chodníků pak stávající zpevněné plochy.

Dle podkladů může pod objektem probíhat NN kabel, je nutné jeho přesné vytýčení. Předpokládá se jeho ochránění chráničkou a přípravou další volné do budoucna. Přesné řešení vzejde z konzultace se správcem sítě.