spoluautoři:
Radka Neumanová, Ondřej Kubla
místo:
Valašské Meziříčí
soutěž:
2014
Ostrá střecha smuteční síně vyrůstá z podnože. Podnože měkce vložené do terénu, se dvěma nástupy oddělujícími slavnostní, obřadní patro od provozních všedností. Štít přepisuje valašskou chalupu, dřevěné bednění je trvale obtisknuto do betonu. Pomíjivé, každodenní do přetrvávajícího. Janíkova stodola svojí samozřejmou, jednoduchou krásou je nenápadně přítomna. Tradiční archetyp bude oporou ve chvíli, kdy je třeba bezprostředně čelit křehkosti lidského života.
Původní hlavní vstup na hřbitov zůstává, ale je doplněn novou plnohodnotnou osou. Na obřad, ani za návštěvou zesnulých není třeba jít kolem trafostanice, lze projít novou bránou ve střední části pozemku. Venkovní částečně krytý prostor s lavicemi po obvodu poskytuje možnost shromáždění smutečních hostů či odpočinek běžným návštěvníkům.
Budova nové smuteční síně je umístěna ve spodní polovině řešeného území. Cílem a záměrem bylo vytvořit clonu vůči vnějšímu okolí, které rozjímání příliš nepřeje. Zdání úmyslně velkého objemu stavby je dosaženo pomocí vložených volných ploch. Hierarchizovaných – veřejných (předprostor kanceláře obřadníka), poloveřejných (prostor vstupu na hřbitov, zároveň prostor pro setkání pozůstalých a shromáždění průvodu) i uzavřených (zelené atrium navazující na smuteční síň).
Jako první vstoupí nejbližší rodina, aby se odebrala do místnosti pro soukromé rozloučení. Přístup je navržen záměrně přes prostor smuteční síně, již tato cesta je součástí obřadu, loučení. Projdou slavnostním sálem, kolem vzrostlých stromů atria a dle roční doby postupně různými barvami rozkvétajícím trávníkem. Pohled do atria je umožněn i přímo z místnosti pro pozůstalé, spoléhaje na sílu přírody, snad přinese úlevu ve smutku. Místnost pro vystavení rakve bude prosvětlena střešním světlíkem.
Obřadní síň svou požadovanou kapacitou je určena i pro poměrně velké pohřby. Jak ale zároveň vytvořit prostředí, které měřítkem bude patřičně sloužit i malým obřadům? Výrazně převýšená střední část, snížené intimněji působící boky místnosti a variabilita příčného i podélného umístění lavic by mohly být odpovědí. V případě opravdu velké účasti lze navíc využít i trojice dvoukřídlých dveří mezi vestibulem a síní a prostory propojit.
Pult řečníka a panel s LCD displejem pro případnou projekci budou pojaty jako mobilní prvky interiéru, nicméně promítání během obřadu by bylo využito jen na výslovné přání rodiny. Preferovali bychom projekci na stěnu vestibulu, v samotné smuteční síni kromě hudby již minimum vnějších vlivů. Báseň Bohumily Grögerové a Josefa Hiršala umístěná na štítové stěně a navazující zelené atrium se stromy jsou dostatečně silnými a důstojnými společníky rozjímání. Taktéž roubený katafalk z opálených dřevěných trámů /“... prach jsi a v prach se obrátíš“/.
Přirozené světlo vstupuje do místnosti přes boční prosklenou stěnu atria a padá shora, ze štěrbinového světlíku v prostoru nad rakví.
Obklad stěn smuteční síně z dubových kartáčovaných fošen odkazující na místní tradici dřevěných staveb kontrastuje s litou teracovou podlahou světlého odstínu narušenou pouze střední linkou – tenkou spojnicí mezi světem uvnitř a vně. Obklad se ve střední části otevírá do prostoru, akcentuje tak štítovou stěnu, „přijímá“ do své náruče rakev, umožňuje skrytý průhled obsluhy audio techniky do sálu a má i akustickou funkci. Na stropě jen jemně probarvená kletovaná omítka.
Odkládání květinových darů bude probíhat přímo na katafalk či na dřevěnou lavici u podélné boční stěny. Pro předem objednanou květinovou výzdobu jsou dostatečné skladovací kapacity v zázemí.
Ve vestibulu se na dělící příčku předpokládá umístění gobelínu místní produkce.
Smuteční průvod při pohřbu do země na své cestě ven projde vestibulem do částečně krytého prostoru před vstupem a vydá se buď po nové ose přímo k místům, kde v současné době vzniká většina nových hrobů nebo naváže na tradiční průchod směřující ke kostelu.
V případě pohřbů rozptylem se smuteční hosté vydají z obřadní síně či zastřešeného prostoru před ní přímo do kopce přes alej menších ovocných stromů a po průchodu otvorem samostatně stojící stěnou vstoupí do skrytého prostoru za zdí, kde je umístěna vsypová loučka a kolumbárium. Skříňky na urny jsou vsazeny přímo do zdi, v blízkosti bude zasazen výrazný solitérní strom.
Budova bude omítnuta jemně probarvenou a mírně strukturovanou omítkou, štíty střechy nad smuteční síní budou ze světlého pohledového betonu s otiskem dřevěného bednění. Krytina sedlové střechy pak falcovaná, měděná, se širokými pásy, která bude časem chytat patinu, stárnout a odrážet tak běh času.
Umístění provozního zázemí ovlivnilo jednak osazení budovy na terén, jednak návaznost na stávající služby hřbitova (pohřební, prodej květin atd.). Vzhledem k četnosti 1-2 pohřbů denně a snaze o provozně úsporné řešení bylo rozhodnuto o sdružení vstupu pro zaměstnance a místa, kudy budou naváženy rakve do objektu. Před místností chladírny je krytý nevytápěný prostor, kde lze auto po vykládce zaparkovat, aby nebránilo provozu a přístupu veřejnosti do kanceláře obřadníka. Tento vstup / vjezd je umístěn naproti stávajícímu vstupu pro veřejnost do budovy pohřební služby. V zázemí na této úrovni podlahy se dále nachází zázemí personálu, strojovna vzduchotechniky a chladící zařízení, dále menší skladové zázemí a schodiště do patra a výtah na rakve. Ten umožňuje velmi snadnou manipulaci a minimalizaci pohybu rakve po objektu při přípravě obřadu.
Polokrytý prostor před vstupem do kanceláře bude vybaven lavicí a může sloužit jako venkovní čekárna či odpočívadlo pro návštěvníky hřbitova. Sociální zázemí smutečních hostů navazuje na vestibul síně.
Objekt je řešen jako jednopodlažní s částečným podsklepením. Střechy jsou ploché, nad obřadní síní bude vztyčena sedlová střecha, vynášená plošnou sendvičovou konstrukcí z lepených dřevěných trámů. Předpokládá se plošné založení na základových pasech. Svislé konstrukce podzemního podlaží budou kombinací monolitických stěn a převážně zděných konstrukcí, stěny nadzemního podlaží budou z jednovrstvého cihelného zdiva. Stropy obou podlaží budou monolitické. Obálka budovy bude tvořena tepelně izolačním keramickým zdivem s vysokou akumulací a dlouhým teplotním spádem. Ploché střechy budou masivní, výrazně izolovány proti přehřívání a chráněny vegetačním souvrstvím. Zejména z důvodu možnosti chlazení navrhujeme systém tepelných čerpadel země - voda, který bude ověřen v dalším stupni projektu. Obřadní prostory budou nuceně větrány s efektivní rekuperací tepla. Prosklená fasáda atria je proti přehřívání chráněna přesahem střechy. Pro výstavbu objektu budou použity převážně přírodní materiály, které lze recyklovat, a zanechávají za sebou malou uhlíkovou stopu.
