Vyprávění brněnského rodáka (nar. 1945), profesora Tokai University v Tokiu, který prožil své dětství v Kamenné kolonii v Brně a v současnosti žije střídavě v Japonsku a v Klentnici na Moravě si můžete poslechnout zde a zde.
Rodina Roštinských (tehdy ještě se "š") bydlela pod skálou v domku č. 40, na jehož místě později postavila svůj dům rodina Koukalových.
--
Na rodinu Roštinských vzpomíná paní Slaninová:
"Paní Roštínskou si velmi dobře pamatuju. Hlavně z velmi pikantních a široko-daleko se nesoucích hádek nebo vzpomínání spolu s přibližně starými sousedkami.
Její slavný syn již tehdy delší dobu žil a pracoval v Japonsku. Když už byla paní Roštínská od pohledu vetchá stařenka (ale ve vehemenci jednání si nezadala s leckterou mladicí), pozval ji syn do Japonska. Je pro nás poměrně záhadou, kterak se to všechno podařilo. Ale pravdou zůstává, že paní Roštínská absolvovala sama odjezd z Kamenné kolonie a odlet z Prahy, či odkud, i s přestupem do Japonska a po nějaké době se opět v pořádku vrátila zpět, neznaje ni slova jak anglicky tak japonsky...
Tato příhoda byla tehdy delší dobu tématem udivených hovorů nás "přivandrovalců", kterýmžto výrazem místní rodilí "Skaláci" s oblibou titulovali nové osadníky Kamenné čtvrti.
Jestli jsem někdy pana Josefa na vlastní oči viděla, to opravdu nevím.
Lenka Koukalová (nyní Náhlíková) kupovala domek od vnučky p. Roštínské.
Skaláci, hurá do světa!"